.

We take care off your stuff - část 2

2. srpna 2012 v 9:06 | Valkorn |  Ondřej Patrovský
"Drahá společnosti Peter and Andrew: Vyčistíme vaše skvrny.
Dozvěděla jsem se o vašich službách díky doporučení své známé. Nyní k věci.
Před rokem jsem si půjčila od svého moc dobrého kamaráda velké peníze, kvůli zaplacení účtů. Během roku jsem se svou rodinou nebyla schopná dát tyto peníze dohromady. Ale ukázalo se, že kamarád ty své peníze má půjčené od jednoho zastaváře, který má pod sebou bandu vymahačů. Příjmy má hlavně z toho že podvádí na pojistných smlouvách a také organizovaném zločinu a výpalném z obchodů. Je to vlastně takový místní gang. Před týdnem k nám domů vtrhla právě ta banda, žádající peníze. Bohužel jsme všechny peníze utratili, což vedlo k vyvraždění mé rodiny. Já naštěstí unikla s dítětem. Jako odměná vám poslouží lichvářova hotovost co má u sebe. Je to přes 200 000. Snad se vám to vyplatí. Lichváře bohužel neznáme ale máme jeho fotku kterou přikládám. Můžete také zkusit našeho "kamaráda" Donneyho Blacka který žije na čtvrté Avenue U Cicera.
Po dobrém to neřekne. Zkoušela jsem to. Hodně štěstí a děkuji za spolupráci."


Odložil jsem dopis. Patřil té mladé ženské co dneska před zavíračkou přišla. Znělo to jako lehká práce. Zřídka dostáváme takovéhle malicherné zakázky. Určitě jí pomůžeme, ale nebude to zadarmo. Emoce stranou.

Nic vám nevydělá tolik peněz na vybavení, než pověst. Zabíjení bylo dycky lidskou potřebou, už odjakživa. Problém byl v tom že někteří v tom byli lepší než ostatní. MY poskytujeme služby jako každé jiné povolání na světě. My zabíjíme, vy platíte. Naše skupina je sice malá ale s vražednou účinností.
Tvoříme ji já a můj moc dobrej kamarád Peter. Jsme kamarádi už od dětství. Nápad založit naši vlastní firmu začal teprve před pár lety, on...voják vracející se z Afghánistánů kde dělal snipera a já, bývalý člen SWAT jednotky vyhozený kvůli....nooo...hmmm...nedorozumění.
Pak zde jsou ještě vedlejší známosti. Třeba Peter má vysoce postaveného kamaráda v Americkém kongresu, který nám dodává zbraně uždíbnuté ze zásob americké armády. Stačí jeden telefonát a do pár dní máme před dveřmi velký balík s nápisem tank. Také za nás občas urovnává i problémy se svědky či policií. Samozřejmě to vše za drobný podíl z každé zakázky.
Ještě máme pár přátel v italské mafii, informátora na policii, pár lidí z podsvětí. Ždibec tam, ždibec tamhle a máte super zázemí pro firmu jako ta naše.
Odtrhl jsem se opět od svých myšlenek a zasedl jsem k počítači.
Musím něco zjistit o tom Donneym Blakeovi. Policejní složky budou nejlepší volba.
Jooo a pak je tu samozřejmě Peter. Ten dělá to samé co já. Dělá zakázky jako každý jiný, a se zbraněmi to skutečně umí ale má také vedlejší funkci a to je.....

Donneyho vzbudil proud vody přímo do obličeje. Rozkašlal se. Chtěl pohnout rukama, aby si protřel oči ale nemohl. Byl přivázaný k židli. Před sebou viděl vysokého blonďatého muže s kbelíkem. Prostředí kolem se jevilo jako prázdné skladiště. Opodál stál malý stolek a na něm vyskládané jakési nářadí. Poblíž stál malý, žlutý reflektor, který mu svítil přímo do obličeje. Muž s kbelíkem prošel okolo Donneyho židle ke stolu s nářadím.
"Kdo sakra jste? Vždyť vás vůbec neznám!" rozkřikl se Donney.
Muž mlčel. Donney se otřásl. Tohle se nikdy nemělo stát. Podíval se znovu na muže. Měl na sobě dlouhý kožený kabát z černé kůže po němž mu zezadu splývali blonďaté dlouhé vlasy.
"Prosím...jen mě nechte jít." zasípal Donney.
Muž stále mlčel. Položil kbelík na zem a chvilku se rozhlížel po stolu plném nářadí. Po chvíli zvdihl ze stolu tyčový paralyzér a vzal si malou rozkládací stoličku. Donney začal panikařit. Zkoušel vyklouznout z pout ale byla to poctivá policejní želízka. Rozhlédl se kolem sebe. Nic kolem něho nebylo jen židle na které seděl, holá země a žlutý reflektor na ní. Ta beznaděj! Donney stále kroutil rukama snažíc se dostat z pout, ale když k němu došel jeho věznitel tak přestal.
Muž si zkoumavě Donneyho prohlédnul a zvedl paralyzér do výše jeho hlavy. Donney se začal znovu třást. Věznitel se podíval dolů a spatřil jak se Donneymu v rozkroku rozšiřuje mokrá, páchnoucí skvrna. Paralyzér sklonil tedy dolů, zmáčkl tlačítko a udeřil ho paralyzérem do rozkroku.
Donneyho tělem projela ostrá bolest. Vykřikl.
"No tak, jen mi řekněte co chcete!" rozbrečel se.
Muž se na něho znovu zkoumavě zadíval. Potřásl hlavou a znovu stisknul tlačítko. Jiskřičky na paralyzéru zajiskřily. Tentokrát ho však bodl do boku.
Opuštěným skladištěm se znovu rozezněl výkřik.
Donney se začal třást. Nikoli strachem, ale vztekem. Svěsil hlavu a zatnul zuby.Oči se mu zamlžili.
"P-proč to děláte?"
Neznámý stále mlčel. Jen pokýval hlavou. Toho chtěl dosáhnout.
Rozložil si onu malou rozkládací židličku vedle Donneyho, odložil paralyzér a z kapsy vytáhl jakési dokumenty.
Donney se mu podíval do očí.
"Víte vůbec kdo já jsem?!" vykřikl znovu.
"Donney Black. Narozen 5. června 1979. Zaměstnán v Mason International. Číslo pojistky 5-8-17...." rozhovořil se neznámý.
"Jak to sakra víte?" vytřeštil Donney oči.
Muž jeho otázku ignoroval a zalovil v kapse. Vytáhl fotku.
"Kde je tahle osoba?"
Donney zavrtěl hlavou.
"Jděte k čertu." špitnul.
Muž si povzdechl. Zvedl se ze židličky a zamířil ke stolu. Rozhlédl se po širokém sortimentu věcí na něm. Nakonec se jeho pohled zastavil na velikém kladivě, takovém které se používá na rozbíjení betonu. Donney zděšeně pozoroval, jak ho táhne směrem k němu. Muž se zastavil před ním, vzal kladivo do obou rukou za dlouhé topůrko. Podíval se Donneymu do očí. Tázavě pozdvihl obočí. Donney však stále mlčel. Únosce si povzdechl a vší silou nadzvihl kladivo a bouchnul jím svou oběť do kolena. Ozvalo se křupnutí a hned poté srdceryvný řev a po něm pláč. Únosce však nehnul ani brvou.


....dostávání informací z obětí.


Peter opřel kladivo o stůl a začal se rozhlížet po dalším nástroji k použití. Za sebou slyšel stále Donneyho hlasitý pláč.
Po dlouhém a pečlivém vybírání zvedl ze stolu mísu plnou nakrájených citronů a kleště. Vydal se na další z jeho mnoha cest k oběti. Znovu si sedl před plačící oběť. Vytáhl kus citronů z mísy.
"Tak....a teď..." mluvil k oběti Peter zatímco kropil citronovou šťávou kleště "jste připraven začít?"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama