.

Valkornův příběh - 3/10

28. dubna 2012 v 20:27 | Valkorn |  Ondřej Patrovský
O 11 let později


Bylo už pozdě. V Yesode končilo léto a přicházel podzim. Na tržišti už přestávalo být rušno, lidi chodili domů a při cestě si užívali západ do oranžova zbraveného slunce. Trhovci jeden po druhém odcházeli, a kdo neodešel, už pomalu balil svůj krámek. Halborn s Valkornem stáli opřeni o zeď už zavřeného elfího krámku a pozorovali večerní.....ruch.
"A co třeba támhleta?" ukázal Halborn na jednu z kolemjdoucích dívek.
Valkorn se na ní podíval.
Vykračovala si to tam v nádherném šlechtickém šatu. Ne že by ji nesedl jinačí, protože její postava byla velmi útlá a....vyvinutá . Měla havranově černé vlasy sčesané do ofiny a nádherné, přímo volající rty.
"Ach! Je nádherná..." nadchl se Valkorn.
"Fajn! Tak si s ní běž popovídat, ne?" pobídl ho Halborn.
Valkorn se zarazil.
"Jenom...jenom tak? A mluvit?.... O čem bych měl s ní mluvit?..." rozkoktal se.
"Na tom nesejde," řekl Halborn a položil ruku na bratrovo rameno "víš bráško...většina mužů se tolik bojí mluvit s krásnými ženami, že už jen ten, který s nimi vůbec mluví, je ve výhodě! Prostě to zkus."
Valkorn se zhluboka nadechl a vydechl. Teď se musí ukázat!
Valkorn poodešel směrem k dívce svých snů. Halborn se zatím pohodlně uvelebil na lavičce poblíž.
Dívka byla zřejmě už znuděna tržištěm a vydala se tedy pryč.
Cestu jí zastoupil Valkorn, který se na ní nervózně usmíval.
"Co." nadzvedla obočí.
"Co?" opakoval zmatený Valkorn.
"Co tu tak postáváš?" zeptala se nechápavě dívka.
Valkorn zazmatkoval. Úplně cítil jak se mu začínají na těle tvořit první kapky potu.
"Och. Ehm...Chtěl jsem se...chtěl jsem se tě totiž na něco zeptat. Na to...jak se jmenuješ?" vykoktal ze sebe nakonec.
Černovlasá dívka Valkornových snů se nejdřív zatvářila nechápavě, ale pak si jen pohrdavě odfrkl.
"Pche! To by mě zajímalo, k čemu by ti bylo" řekla a vydala se pryč.
Valkorn zůstal stát jako opařený. Takhle to dopadnout nemělo. Krásná dívka ve kterou tolik doufal teď odcházela pryč.
Teď budu muset....Ne! Musím to ještě zkusit.
Valkorn zatnul zuby a pěsti a zavolal přes celé náměstí na odcházející dívku.
"Počkej! Nebyl jsem připravený. Chtěl jsem jen být velmi okouzlující. A vtipný."
Potom sepjal ruce k sobě a podíval se na dívku pohledem který považoval za roztomilý.
"Dáš mi druhou šanci?" zaprosil Valkorn.
Dívka se jen usmála a pokračovala ve své cestě.
Z blízkosti dolehl k Valkornovi bratrův hlasitý smích.
Valkorn to vzdal.
"Co naplat...zkusil jsem to." rozhodil ruce Valkorn.
"Valkorne, vše není ztraceno. Viděl jsi ji? Vždyť se usmála! Teď si tě bude pamatovat" došel k němu Halborn.
Valkorn se podíval na cestu, vedoucí ven z náměstí. Dívka právě mizela za rohem.
"Ne, ještě se to dá napravit. Budu ji sledovat a zjistím, kde bydlí." vzmužil se Valkorn a běžel za dívkou.
Halborn jen pokrčil rameny a vydal se domů.
Dívka šla domů rušnými ulicemi Kuznězu. Ani v tuto dobu z ulic nezmizeli lidé. Valkorn se kryl za domovními výklenky, sudy a bednami. Dokonce se schovával za různé lidi. Nespustil však svoji vytouženou z očí. Ta jak se zdálo, nepojala žádné podezření, že ji někdo sleduje.
Takhle to šlo snad půl hodiny. Dívka zašla za roh, Valkorn šel nenápadně za ní. Dívka sešla schody, Valkornův stín jí potichá následoval. Valkorn sám se cítil už velmi unavený, když v tom najednou dívka došla konečně k sobě domů. Někdo na ní ale čekal u vchodu. Ve stínu se rýsovala vysoká postava s rozložitými rameny. Zřejmě jakýsi felin.
Valkorn se připlížil ještě blíž a zjistil že ten, kdo brání dívce vkročit do domu, je Marad!
Zlomilo se mu srdce. Takže ona...zrovna ona má něco s Maradem. S tím idiotem!
Byl slyšet tlumený hovor. Valkorn se připlížil ještě blíž.
"Už jsem řekla, že ne!" zvýšila hlas dívka.
"Ano. Ale já ano," přiblížil se k ní Marad.
"Zařaď se do fronty" odstrčila ho.
Marad ji však zachytil za ruku a přitiskl ke dveřím. Nemohla se vůbec hnout.
"To tedy ne, lásko moje," vztekal se Marad "už mě nebaví čekat, až ty nohy roztáhneš sama!"
Marad už začal sjíždět dolů po dívčině hrudi, když v tom za sebou zaslechl kroky.
Otočil se. Stál tam Valkorn.
"Hanebný pse! Co tady chceš? Nic ti do toho není!" zařval Marad.
"Taky tě rád vidím, Marade. Myslím, že tu mladou dámu obtěžuješ." řekl klidně Valkorn.
(tohle bude zmatené, souboje mi moc psát nejdou :D)
Marad pustil dívku na zem a vyřítil se na Valkorna. Ten se proti němu rozběhl taktéž. Marad učinil první úder loktem, trefil Valkorna přímo do břicha. Ten sice zakolísal, ale vykryl Maradův další úder a zasadil mu ránu do lopatky. Marad si jen odfrkl a znovu se ohnal proti Valkornovi. Ten však tento úder čekal, obešel Marada a zezadu mu dal pěstí přímo do tlamy. Marad zaúpěl, po bradě mu začala téct krev. V poslední snaze Valkorna složit na lopatky se Marad divoce rozpřáhl oběma rukama na Valkorna. První ranou trefil a Valkorn spadl. Druhou ranou netrefil, zakolísal a přepadl přez Valkorna na zem. Valkorn se rychle vzpamatoval, zvedl se a kopl Marad vší silou do břicha.
Felin zaúpěl a Valkorn se usmál. Tohle vyhrál.
Marad se těžce zvedl z městské dlažby.
"Za to zaplatíš." odplivl si "i celá tvoje rodina!"
Valkorn se napřáhl k dalšímu úderu, ale Marad začal už zbaběle zmizel za nejbližším rohem.
Bankéřův synek se otočil k dívce.
"Děkuji ti. To od tebe bylo velmi šlechetné." usmála se.
"Jsi v pořádku?" zeptal se Valkorn.
"Teď už ano...Předtím ses ptal jak se jmenuji. Jsem Bianka."
"Je mi potěšením, Bianko!" řekl Valkorn a trošičku se uklonil "já jsem Valkorn."
Bianca se znovu usmála.
"No, Valkorne. Zdá se, že jsi dostal druhou šanci." řekla Bianca.
Naklonila se k Valkornovi...a dala mu pusu na tvář...Valkorn tomu nemohl uvěřit.
Potom na něj jenom mrkla, a zmizela ve dveřích...
Valkorn tam stál stále jako opařený.
Domovní dveře se zabouchly.
Valkornovi se rozbušilo srdce. Podařilo se!
"Juchú!" poskočil si na místě a vydal se domů.
Tohle byl dobrý večer.

O rok později



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sons Sons | 28. dubna 2012 v 21:27 | Reagovat

Kdo by si kdy myslel, že Valkorn býval takhle... nezkušenej? Vždycky jsem měla za to, že holkám koukal pod sukně už ve školce :D A Marad... toho jsem si zase představovala jako strašnýho kladňáka - teď se budu bát s holčičíma postavičkama vkročit do Kuznezu a odevzdat pečetě :D
K tomu souboji... chápu, jaký s tim máš problémy, ale nejspíš ti moc neporadim, protože sama s podobnejma pasážema dost zápasim... >:/ V tomhle případě to, myslim, dopadlo celkem dobře... nebo jsem se v tom aspoň slušně orientovala :)
Už se nemůžu dočkat dalšího dílu... pořád mi vrtá hlavou, co se stalo s Halbornem, že o něm vůbec není zmínka v Kapce... :)
P.S. Máš tam pár chyb, ale čert to vem, je to čupr příběh ^^

2 Mitchiko Mitchiko | 29. dubna 2012 v 13:48 | Reagovat

Pokud bych měla něco napsat, asi bych jen opakovala Soňu :-).
Jen váhám - ráda bych četla další díl, ale bojím se, že už to brzo skončí... Už jen 7 dílů, ne?

3 Valkorn Valkorn | 29. dubna 2012 v 15:22 | Reagovat

[2]:

[1]:  Jo no :D ty souboje mi moc nejdou asi to udělám ve stylu "bum,bum,bum,konec" jinak ty díly...klidně můžu jich pár přidělat

4 Mitchiko Mitchiko | 29. dubna 2012 v 16:31 | Reagovat

[3]: V poho, jestli  to máš rozvržené na deset, tak jich měj deset. Já jen chtěla říct, že se mi ten příběh líbí :-).

5 Valkorn Valkorn | 29. dubna 2012 v 18:58 | Reagovat

[4]: já ve skutečnisti nevím kolik to bude mít dílů :D

6 Mitchiko Mitchiko | 29. dubna 2012 v 20:44 | Reagovat

[5]: Tak proč tam píšeš /10? :D

7 Valkorn Valkorn | 30. dubna 2012 v 7:17 | Reagovat

[6]: protože to byl začáteční odhad! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama