.

Jen malá kapka světla - Chcaní zakázáno

13. dubna 2011 v 9:41 | Valkorn |  Ondřej Patrovský
Minidíl. Z nějakého důvodu tenhle článek nešel spustit tak jsem ho obnovil.

V Bině bylo nádherné, letní odpoledne. Obloha bez mráčků. Rolníci se pomalu scházeli domů. Když však upřeme svůj pohled na jednu z nejvyšších hor Biny, můžeme spatřit jednu malilinkatou tečku, jak se drápe nahoru. Tečka pořád stoupala, centimetr po centimetru. Ajajajaj, teďka kousek spadla. Ale zachytila se a dál se posouvá hlemýždím tempem nahoru. Po dvou hodinách se nakonec stalo to, že tečka vyšplhala na jednu ze skalních plošin.
Valkorn byl udýchaný, potrhaný, zpocený a polámaný. Jak sem sakra ta ženská může lézt? Ta část toho, jak jsem spadl byla asi nejhrůznější. No, ale koneckonců...zvládl jsem to.
Otočil se, a spatřil menší vchod jeskyně. Kromě něho na skalní plošině nic nebylo. Jen balvany, kameny a šutry.
Konečně, to musí být to doupě jak říkali vesničani.
Valkorn se postavil ke kraji a podíval se dolů. Země nebyla vidět...to bylo dobře. Jen dole rozretá země s kytkama..zřejmě zde řádily kamzíci. Tak, a je na čase vykonat potřebu...
Kazi seděla u stolu ve své útulné jeskyni. Byla celkem prostorná, na to že její vchod byl tak malý. Po stěnách byli pověšeny veliké, červené koberce se vzorem květin. Prostředek jeskyně zabíral široký kotel, plný jakési bublajíci tekutiny. Světlo v jeskyni zajišťovali hořící, olejové lampy zavěšené na řetězech okolo. Vedle vchodu stála veliká skříň plná různých misek a džbánků, plných roztodivných přísad. Hned naproti stolu byl veliký pelíšek na němž odpočíval pekelný pes. Kazi si zrovna míchala čaj, když zaslechla zvenčí zvuk tekoucí vody a pískání.
Pekelný pes zbystřil a Kazi taky.
Valkorn.
Vstala od stolu a tasila svůj stříbrný meč "Párátko" a šla obhlédnout situaci.
"Čekej," řekla na pekelného psa.
Pes znovu položil hlavu na vyšívanou podušku.
Kazi vyšla z jeskyně ven, na denní světlo. Kromě kamenné plošiny tam bylo skoro nic, takže nebylo ani těžké přehlédnout Valkorna, jak si zvesela píská a mezitím vykonává potřebu přímo na....ach ne!
Připlížila se s taseným Párátkem k Valkornovi. Snažila se, co nejtišeji jí to její sukně dovolila.
"Grr," zavrčela potichu "ten uvidí."
Zvuk tekoucí vody utichl a Valkorn vykulil oči. Kazi mu stála za zády, jednu ruku měla omotanou kolem jeho krku a v druhé držela párátko přímo u jeho...větvičky lásky.
"Jestli nepřestaneš chcát do mojí bylinné zahrádky, tak ti ho uříznu!!" zařvala mu do ucha Kazi.
"Dobře," zamumlal Valkorn "Jen...dej sakra tu ruku pryč!"
Valkorn si natáhl kalhoty a s Kazi odešel do jeskyně.
"Fííha," řekl ohromeně Valkorn když vstoupil "máš to tu útulný a prostorný."
"Dělám co můžu," usmála se Kazi.
"Hezkej pejsek," zkusil pohladit pekelného psa.
Pes zavrčel a ohnal se.
"Je to fenka," zachechtala se Kazi "ale teď k naší věci..."
Odol běžel do hospody. Měl uspokojivou zprávu. Ne, měl dobrou zprávu. Ne, měl přímo výbornou zprávu. Rozrazil dveře hospody, zrovna když se Marta se Zaynem chystali k odchodu.
"Zajatec nepromluvil, musíme spěchat," řekl spěšně "musíme se k němu dostat co nejrychleji."
"Proč?" řekli Zayne a Marta zároveň.
"Protože jsme toho banditu pustili a musíme ho URYCHLEŇE tajně sledovat."
"Jdeme!"
Zayne hodil Martě její dýky a sám si vzal svůj rapír.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama