.

Volavka– 4.díl – Pronásledováni

5. ledna 2010 v 14:00 | Zuzka Richterová |  Volavka
Část první- Volavka odlétá
Díl čtvrtý- Pronásledováni
Roční obdobý- začátek podzimu

Tomoko gesty přesvěčila mladíka, aby nasedl na koně, který byl připoután k Udovu a Kameonovu. Pak sama nasedla.
"Můžeme jet?" zeptal se Shin. Všichni mu daly najevo souhlas a vyrazily. Právě včas- v paláci už zjistily co se stalo a pár minut po jejich odjezdu se začala chystat těžká jízda. Byli již daleko od paláce. Tomoko nechala ostatní předjet ji a pak vytáhla katanu, o které bylo známo, že i kamenem projede jako máslem a podetla pár silnějších stromů. Ano, dá tak jasně najevo, že tudy jely, ale nepochybovala o tom, že stopaři už nejsoudaleko. A tohle je alespoň malinko zdrží... :). Potom dohala své přátele. Ujížděly několik hodin. Párkrát se zastavili,aby koně nabraly dech, napili se, nebo prodiskutovaly další cestu. Začalo se opět smrákat. Kameon dal povel k zastavení. "Utáboříme se tu na noc?"zeptal se a kývnul hlavou k nedaleké jeskyni. Ostatní neměli nic proti- ba naopak a tak se utábořili v jeskyni. Tomoko jen doufala, že už je nikdo nepronásleduje. Všichni se otočili k mladíkovi.
"Hmmm... Tohle bude zajmavý..." řekl Kameon. Udo pomáhala mladému muži sesednout z koně. Všichni byli vyčerpaní. Koně se venku poklidně pásli a ohýnek, poklidně si praskající předjeskyní semtam vychrlil obláček jisker, když do něj odkápla šťáva ze zajíce, opékajícího se nad ním. Když se dopekl, rozdělilly ho Satsuki a Tomoko na několik dílů. Nebyla to moc vydatná strava, když uvážíme, mezi kolik osob ho musely dívky rozdělit.
"Hm..." řekla Satsuki a polkla,:" Kam pojedeme?"
"Asi do nových krajů." odpověděl Kameon a podíval se na Shina. Oni dva byli nejstarší a navíc měly přirozenou autoritu. Nobu přikývl. Z dály k nim dolehly hlasy a dusot kopyt. Rázem byli všichni na nohou. Tomoko zasypala oheň pískem. Mladík asi pochpil, co se děje a společně s ostatními se vrhl ke koním.
"Jedeme! To je Michiko!" vykřikla Tomoko a snažila se zkrotit koně, který měl chuť se splašit. Jely temnou nocí. Koně klopýtali o kameny v cestě a nohy jim zapadávaly do výmolů, vzniklích při nedávných deštích. Odbočily z cesty a prudce se vydali do jehličnatého lesa. Začalo svítat. Zastavili. Oblečení měly potrhané a byli pošlehaní od větviek. Koně byli celý strhaní. Opět bezesná noc... Již druhá... Znaveně si lehly pod košatý dub a vyčerpaně usnuly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolik vám je?

Míň než 10. 7.6% (6)
10-13 24.1% (19)
14-16 46.8% (37)
16-18 11.4% (9)
víc 10.1% (8)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama